V košíku za 0,- KčObchodní podmínky

Sezóna snů_IVA VEJMOLOVÁ

Sezóna snů

 

            Ihned poté co jsem dodělala všechny zkoušky a ukončila tak 1. školní rok na VŠ, tak jsem měla 3 týdny jen na trénink před Mistrovstvím Evropy, které se konalo na konci června. Možnost jen trénovat a kvalitně odpočívat mi přineslo ovoce. Na Mistrovství Evropy, které se konalo v Campitello di Fassa, jsem se dostala do semifinále, a nakonec skončila na 24. místě. Tohle byl ale teprve začátek mých tříměsíčních prázdnin.

           

            Po Campitellu jsme vyrazili s Adamem rovnou na Sever, kde jsme strávili měsíc v jeskyni Flatanger. Já jsem tam odjížděla s jasným cílem, a to pokusit se o vylezení mého prvního 8c. Nikdy před tím jsem žádnou cestu nezkoušela déle než pár dní, a tak jsem chtěla využít toho, že budeme tak dlouhou dobu na jednom místě, kde budu mít pro nacvičování dostatek času.

 

            V prvním týdnu jsem ale dostávala facky ze všech stran. Bojovala jsem v cestách do 7c, protože jsem se na místním žulovém materiálu neuměla hýbat a strašně jsem plýtvala energií. Takže jsem začala trochu pochybovat, zda to nebylo moc ambiciózní vybrat si 8c v oblasti, kde nejsou téměř žádné lišty, samé oblé chyty, dlouhé kroky po spoďácích a sokolících. Takže zkrátka nic, co by mi sedělo.

 

            Nakonec jsem sebrala odvahu a nalezla jsem do cesty Nordic Flower. Proces to byl náročný, protože jsem s nacvičováním neměla žádné zkušenosti. Takže jsem si nejdřív vylezla její první délku-těžké 8b. Po jejímž přelezu, kdy mi totálně odešly záda, nohy a zadek, jsem moc nechápala, jak bych k tomu mohla přidat ještě její 2.délku.

 

            Nordic Flower byla dodělána a přelezena v roce 2011 Jorgem Verhoevenem, který dal tehdy obtížnost 1. délce za 8c a druhé za 9a. Postupem času se klasifikace vyladila a ustálila na výše zmíněném: 1.délka těžké 8b, 2.délka 8c. V celkové délce 50 m vedoucí stropem (30m daleko od nástupu skončíte, když vás jistič spustí od slaňáku dolů) jsem vymyslela program na 180 kroků se 2 nohandy v kolenech, kde jsem postupně natolik zesílila v těle, že jsem byla schopná se pustit rukama a dostatečně si díky tomu odpočinout na další pasáže. V přelezu této božské linie mi málem zabránila viróza, která proletěla celým kempem. Vůle, motivace a víra mi přišly na pomoc a na začátku srpna jsem spokojeně odjížděla zpátky domů s prvním 8c v kabely. Flatanger pro mě byla tvrdá škola, která mi dala strašně moc do budoucna.

 

            Dva týdny jsem se doslova ohřála v ČR, kde jsem trochu potrénovala a razili jsme na Světový pohár do Arca, který se tradičně konal s Rock Masterem na konci srpna. Přechod na umělku byl dost tvrdý, ale nakonec se tělo stihlo přijatelně adaptovat a bohužel o fous mi nevyšlo semifinále. Skončila jsem jako první nepostupující do semifinále, tudíž na 27. místě. S takovým výsledkem jsem byla ale naprosto spokojená, protože po měsíci lezení na skalách, jsem neočekávala, že budu mít super formu na závody. A co se zbylými 3 týdny, než mi začne nový semestr?

 

            Sedáme na letadlo a frčíme zpátky na Flatanger. Adam cítí, že má Silence na spadnutí a já chci být rozhodně u toho. Co si vybrat za další projekt? Nemusela jsem přemýšlet dlouho. Nordic Plumber už se na mě těšil. Prvních 20m společných s Nordic Flower, zbylých 30m pro změnu společných s Thors Hammerem 9a. Tentokrát už jsem věděla líp jak na to, co očekávat, jak takticky lépe vše zvládnout. Jenomže po 3 dnech zkoušení mi odešla pravá ruka. Nekonečné množství spoďáků ubíhajících v diagonále napříč jeskyní a následně pokračující těžkou oblou rampou mi zatavilo celou pravou ruku. A co teď.

 

            Musela jsem dát pauzu a zvažovat, zda se do cesty ještě vrátím, protože strach ze zranění byl samozřejmě velký. Nakonec jsem se rozhodla to ještě zkusit. Ale musela jsem být opatrná, dávat maximálně 2 pokusy za den. Když už jsem měla cestu nachystanou, tak se zhoršily podmínky, jeskyně byla vlhká a klouzavá a nezbývalo než čekat, až přijde dobrá podmínka zpátky. Letenky s odletem se na mě nemilosrdně smály, protože odjezd se blížil a já jsem věděla, že se sem podívám nejdřív příští léto. Den před odjezdem jsem odcházela do jeskyně s tím, že to dneska prostě vylezu. Zima jako sviňa, jeskyně se ale zdála světlejší. Všechno běželo jak hodinky. Před závěrečnou pasáž jsem dolezla čerstvá, bez náteku, a tak nezbývalo nic jiného než se porvat se závěrečnou rampou, která tak ráda všechny shazuje (ať už z cesty Nordic Plumber nebo z cesty Thors Hammer). S třepajícíma rukama cvakám slaňák a skáču radostně kolem krku fotografovi Pavlovi Blažkovi, který to nejnapínavější fotil kousek od slaňáku. A tak jsme mohli s Adamem oba radostně odjet s našimi Céčky domů.

 

            Po skvělé céčkové oslavě a návratu do běžného školního režimu jsem začala přemýšlet, jaký cíl si dám na zbytek letošní sezóny. Mistrovství ČR a Glutaman znělo jako dobrý plán.

 

            Glutaman je cesta, která se nachází v jeskyni Lidomorna na Holštejně v Moravském Krasu. Tato cesta už pár lezců svojí těžkostí potrápila. Dříve byla ohodnocena za 10+, ale po vylomení 2 prstové dírky v klíčovém boulderu, ztěžkl crux ze 7A+ boulderu na 7B+/C, čímž ztěžkla celá cesta a Adam Ondra ji na jaře v roce 2017 ohodnotil klasifikací na 11-. Já jsem do této cesty nalezla poprvé v červnu před odjezdem na ME a okamžitě se mi zalíbila. Super těžké a pro mě dlouhé kroky po malých chytech, které jsem nejdřív byla schopná zkrokovat jen samostatně. A před prázdninovým odjezdem jsem ji vylezla se 2 odsedy. Říkala jsem si, že budu muset hodně zesílit a v roce 2018 vylézt. Zesílení za mě ovšem udělal Flatanger, a tak jsem s milým překvapením v říjnu zjistila, že budu mít nakonec šanci ještě letos zabojovat o přelez.

 

            Během zkoušení jsem jeden víkend strávila na Mistrovství ČR, které se konalo jako loni v nákupním centru Zličín. Na stěně oproti loňsku přibyl krátký strop, který velmi ztížil práci pro stavěče. Nakonec o titulu Mistryně ČR rozhodla vůbec první kvalifikace závodu, kterou se mi jako jediné podařilo vylézt, když jsem se dostala přes těžkou stropovou pasáž, ve které jsem vlastně zúročila mé celoletní lezení na Flatangeru. Na 2. místě skončila další Rock Empire ambasadorka mladá a talentovaná Eliška Adamovská a na 3. místě se s velkým překvapením objevila mladá Eliška Novotná. Ač je mi teprve 22 let, tak jsem byla ve finále nejstarší. Je to super, že má české lezení nové mladé talentované naděje. Jen tak dál!

 

            Počasí se v listopadu zhoršilo, jeskyně se často celá kvůli změnám teplot opotila a byla vlhká až mokrá, a ještě k tomu teploty značně přituhly. Ale nikdy před tím mě žádná cesta nebavila tolik jako Glutaman. Byla to skvělá výzva, která se každým dnem a pokusem blížila k úspěchu. Musela jsem přemlouvat kamarády, aby tam se mnou jezdili a mrzli při jištění. Ale nakonec se veškerá snaha vyplatila. A hattrick 3x8c během jedné sezóny, respektive během 3 měsíců byl hotov.

 

            Zdaleka nedokážu popsat, jak jsem strašně vděčná a šťastná za letošní sezónu, ve které jsem zúročila všechno, co jsem za poslední 4 roky odvedla za práci díky radám od Tufiho. V mých snech jsem vždy měla, že bych si jednou přála vylézt 8c. A v letošní sezóně se mi podařilo vylézt rovnou 3. Jsem zvědavá, co přinese sezóna příští.

 

Děkuji celému Rock Empire týmu, který mě podporuje již 6 let!

 

Iva Vejmolová

 

Autoři fotografií: Tomáš Binter ml. (ME), Pavel Blažek (Flatanger)