Rock Session 2011

 

Objednávka školení

 

 

 

 

Změna životností OOP

 

 


Mimořádná nabídka

 

 

 

 

Novinky e-shop

 

Red Fox Adventure Race 2012

 

 

 

Outdoor Friedrichshafen 2011

 

 

Product catalogue Rock Empire 2011/2012

 

 

LOCK IT

Working equipment

 

 

Climbing arena Rock Empire

 

 

Partner

 

Nacházíte se na: Česky » Novinky

Tomáš Sobotka - Atencion , danger zone

02.01.2012, 14:23, Rock Empire s.r.o.

Psáno v poušti, když velbloudi troubí......

 

11.11. 1998 v 16 : 40 Avignon - náměstí. No France , no France , Algeria a partička opálenejch kluků se tluče do hrudi . Dřív než se na nás vrhnou a vytáhnou kudly , sedíme v našem bílím fáčku , naštěstí už všichni a zamčeni. Okénka naštěstí drží , vydrží kudličky i kopance s rozeběhem, jen zrcátko odletí a plechy dveří pomalu dostávají tvary sešlapané plechovky od piva. Z těsného parkoviště naštěstí odjíždíme a nikoho přitom naštěstí , nepřejíždíme. Stačí jedno setkání , stačí potkat pár hrdejch hajzlů , a hned sem věděl , že do Alžíru , nikdy nepojedu...........

 

23.5. 2011 v 15 : 24 Ostaš , lezeme s Cubou , jo kluci z Makaku říkali , jo v Alžíru , tam lidi jsou ještě , nezkažení. Země , co pomalu , se otvírá světu. Venco vy jedete ? A máte pozvání ? Jedu taky, lákaj mně věže , chci tam , kde není co jinde . Nemusím cestovat , pro pocit francie , láká mně více , to panenské , neprobádané , nepopsané...........

Fotogalerie ke shlédnutí zde


 

 

 

 

 

23.5. 2011 v 15 : 24 Ostaš , lezeme s Cubou , jo kluci z Makaku říkali , jo v Alžíru , tam lidi jsou ještě , nezkažení. Země , co pomalu , se otvírá světu. Venco vy jedete ? A máte pozvání ? Jedu taky, lákaj mně věže , chci tam , kde není co jinde . Nemusím cestovat , pro pocit francie , láká mně více , to panenské , neprobádané , nepopsané...........

 

 

 

 

Andrej si láme hlavu s vízem , pro Slovák . Zbytečně , dva týdny před odletem , láme si nohu . Zbývá nás tedy sedm , sedm statečných ?
Martin alias John Lennon ( Nikdy nevěř lidem přes třicet )
Dalibor alias Antonio Banderas ( Nic nenacvičuju , kdybych na něco jel víckrát , tak bych si to musel taky asi někam zapsat, jsem profesor )
Petr alias Brad Pitt ( Začal jsem lézt kvůli horám, a miluju zelenou , barvu .)
Venca alias Leonardo di Caprio ( Do Afriky už asi nepojedu. Trošku mi připomíná Ondru , náběh na cejchu ale když to rozeběhne , je to buldozer. )
Martin alias Miro Žbirka ( Dělám vývoj , a do skal jezdím na ty lehčí. I když leze, stejně, stejně jako my. )
a já s Jirkou , man in black , já se cukám a Jíra čaruje nohama , ale žádnej zázrak , už to asi , nikdy nebude...............
Kuchař , dva Tuaregové a Kiki , náš hostitel , na fotce nás poznáte.

 

 

 

 

1.12. 2011 v 15 :30 Den první. Ihaghen. Bouldřík na nástupu , a pak , už bylo to lehký. Tři délky v trhlinách , co pro zábavu , stěnou jsme oblézali. Parádní výhledy , pak pár protivných slanění , spíš sutí než stěnou . Byli jsme rádi , že jsme to stihli jen tak tak za světla , neb bez čelovky , to mohlo být , krutě dramatický. Pod nástup, pro věci ,vnímám že ve větru , něco si sviští. Zařvu jen bacha , tři kroky pod stěnu , na místo kde stáli jsme , dopadne hromada suti. Obava z teroristů je ta tam , lidi jsou v Alžíru tak strašně dobří , jediným rizikem jsou tady , padající šutry...........

 

 

 

 

 

2.12. Adaouda. Stojí ti to za to ? nestojí , jediný pěkný kout lezou tu kluci , Jíra má migrénu ,balíme , kouteček necháme, si na den třetí.................

 

 

 

 

 

4.12. den čtvrtý , v Tranzu . Clocher des Tizouyag. Pěkná věž , jo vážně fakt pěkná. Pár klasik , pár skobek v trhlinkách. Jirka je dneska, bez migrény , podezřele aktivní. Jirka se pochlapí , diktuje , odvážný koutek za sedm ,druhou strachy v OS už kazím . Vystrčená skobka láká ne k spadnutí , ale stoupnutí ,s jednou sadou friendů , tuze nebezpečný. Štřídačka , něco se vyndá , Jirka to dovalí , s horníčkem na top rope , tak stršně trapný. Třetí délku , krk co krok trnu jen , kterej z těch bloků , Jíru na štandu pode mnou , jednou ranou zabije. Sedím pak ve štandu co tipuju plus mínus tak na sto kilo. Jirkovi se dělá z lezení špatně i s horníčkem, stává se silně věřícím a za to že nechodím do kostela , chvilku mně peskuje. K tomu abych věřil , nepotřebuju žádný náboženství..............Tomajdo , v téhle délce si musel bejt úplně v tranzu. Kdybych se nebál , že na Jíru hodím lasem ten brutální lokr , dávno bych utekl , za skobkou do koutku....Otázka nezněla , co je volný , otázka zněla spíš , být či nebýt , teď musí bejt , člověk lhostejný.........Perníček z uschlého bláta, naštěstí ,k vrcholu , postupně tuhne.

 

 

 

 

5.12. Ibarghahen, den pátý. Už jsem i přestal věřit , no , spíš přestal chtít. No přestat chtít znamená přestat věřit. A dnes , když už jsem přestal věřit v pěkný směr v Alžíru stojíme najednou pod tím nejkrásnějším kusem skály. Pod černým pruhem co jako Black mamba vlní se jížní stěnou , našli jsme si ten náš směr.

 

 

 

 

 

6.12. Kluci dotloukají svou cestu v severce , a všichni lezou , tu naší. Já si dáme bouldrovej kousek na Kobylu , jsou z ní na naší věžičku, moc pěkný pohledy.

 

 

Den sedmý , po týdnu v poušti . Jak rychle se dokáže žaludek smrsknout ? A jak rychle pak zase roztáhnout ? Tamanraset , dvě stehna , salát , kafe a sladký , a pak pro změnu , placičku manži . Prostě úcty nacpat žaludek , co se do něj v tlačí. A zas , zas mezi šutry.

 

foto 15 , 16

 

8.12. Bouldering , lezení v plotnách či komínech , kdybych nebyl obalen mouchy , spíš než li v Africe , skála jak v Joshue , treeeeeeee.............

 

foto 17

 

9.12. Lezeme zřejmě nevylezenou , prstovou trhlinu . Dvě délky v rajbasu , na vršek dírou . Spíš takový sólíčko , hlavně že lezeme , ve stínu a nemusíme , tlouct nikam nejty.

 

foto 18 ,19

 

10.12. Spára , co jsme si včera vyhlédli , byla pro nás milým překvapením., žábovice , širočina , převislej kout , komín , tři plný délky prostě ,, ÁDR " , se vším všudy. Odpolko zaběhnem zkusit novou cestu od kluků , technický začátek přes čtyři nýty , a pak třicetimetrový komín . Druhá délka , zajímavej žlábek , zítra jedem , za Elefantem.

 

foto 20 ,21

 

12.12. den dvanáctý, v poušti. Průvodce Escalade au Sahara od Thomase Dulaca je dobrej tak akorát , jak obrázkový prospekt , od nějaký cestovky . Nemít ho , je možná ta lepší varianta. Cesta Florenc de Arabia má v popisku délky za 7a , třetí 7b a pátou za 6a. V textu píšou zas jen za 6c+. První dva štandy si trošku šoupnem , druhej je v klíčovým , tak je lepší , stát u nejtu , na polici. Klíčová je stejně těžká , jen je delší , prostě dlouhá. Jirka ani tady , nesmekne , a tak nesmeknout v šupinách , už je pro nás, teď už povinné. Lezení je lehký , prostě fádní , nejtěžší je vždycky , hlavně cvakání a vybruslit si tenhle rajbas, čistě z povinosti. Nakonec lezeme šest délek stejně těžkých , stejně nudných , pro palce u našich nohou , krutě bolestivý. Zatmíme , dvě délky lehké , v šeru zvládneme, a zase slezeme. Slanění je v totál pytli , nejty hledám bosou nohou , čistě intuitivně. Naštěstí se , nezabijem , tři slanění nad zemí , v dosvitu už kamarádů , jejich čelovek . No večeřet se musí , vždycky spolu, pěkně po kopě.

 

foto 22 ,23 ,24

 

13.12. pod Elefantem bouldříky , co už trošku , odolávají . Z puchejřů mi chčije krev , už i skrze lezačky. Moje tělo nestačí , na každodenní lezení.

 

foto 25 ,26

 

14.12. jen z povinosti dávám s klukama , ve sportovkách pokusy. Sedm be a osm á , nebo naše varianta ? Vencovi chybí ve třetím pokusu , k přelezu už jenom , jenom kousíček a tak nejtěžší cesta Sahary , nikomu z nás nedala. A vedoucí naší expedice Václav ví , že se jednou , třeba i vrátí ? Nebo ne?

 

foto 27 ,28

 

15.12. ve 22: 19 Jméno matky , jméno otce , zaměstnání ,, artisant ". Bydliště a může další, tak tohle byla rutinná , policejní prohlídka...

 

16.12. Postavit klukům závody a tuhle jednou málem , zas vojáci , zabavěj mi foťák. To jen proto , že Martina , nefotil jsem , u zdi , Johna Lenona. Ale u z železa svařenýho , proti vjezdu autum , ježka. A ač v dohledu , bez uniform , vteřina a už mně vedou , zapomněl jsem , že Alžír to je , policejní stát.

 

foto 29 ,30

 

17.12. Moře , kultura , a na závěr jen pár otázek ? I odpovědí.....................................
Stojí za to ject do Alžíru pouze za lezením ? Ne.
Je to tam nebezpečný ? Když nebudu počítat volný lokry , tak myslím že ne...................
Jídlo ? Výborný , zelenina jako ze zahrádky mých rodičů , bagety španělský i naše fuj hnus. Takový kafe už si asi nedám , presso u nás proti jejich , jenom černá chcanka.
Lidi ? Úžasný . V životě jsem se v arabské zemi necítil líp a místním jsem od prvních okamžiků věřil , možná více , než li těm mejm , kámošům............
Celkově ? Nádherná země , fantastický místa , úžasný lidi , skvělé jídlo .
Vada na kráse ? Pouze s cestovkou či průvodcem , nařízení vlády tak zas mám o čem přemýšlet , zas mé další Proč ?

 

Závěrem bych chtěl poděkovat Kikimu , ušlechtilý průvodce . Místním teroristům , že už asi nejsou. Místním lidem ,. že jsou skvělý , a hlavně klukům z Jablonce. ČHS za dlouholetou nezaslouženou podporu , Skalní říši za vážně skvělý kámoše , dvouosé . Skvělý hadry od Directu a Hudymu , za maglajz a lezačky , botky Lowa , ach jo , ty zas jedou , no nedivte se , z goráče. Grigri litll , kladku , spot čelovku tak to je Vše , doufám že už teďka , nikomu nic nedlužím . A kam pojedu příště ? Jirkoooooooo? Tak prej ještě netuším . Zatím ahoj Tomajda.
 

 
« Zpět