Iva Vejmolová, členka ROCK EMPIRE Climbing teamu a její návštěva Katalánska

Třikrát poprvé-třikrát jinak

Letos poprvé se mi poštěstilo vyrazit do Katalánska. Vzhledem k loňské tragické sezóně, kdy jsem se nemohla vyhrabat ze série několika zdravotních problémů vlekoucích se jeden za druhým, jsem neodjížděla s velkými cíli. Tři týdny se super partou Adamem, Tomem a Pepem uběhly jako voda a teď už se navracím jen k úžasným vzpomínkám.

Po cestě do Španělska jsme se zastavili na jedno odpoledne ve staré "polotajné" francouzské oblasti Lourmarin, kde se mi fakt moc líbilo! Spousta krásných cest! Po probdělé noci, kdy nám došla na dálnici nafta a naše cesta se krapet protáhla, jsem se pouze rozlézala v lehčích cestách, aby si nohy po zimě zvykly na skálu. Radost mi udělala cesta Playboy, kde jsem dala na onsight její první délku za 7c.

První dva týdny jsme strávili v Olianě. Oliana není zrovna oblastí, kam by se Češi sjížděli jako například do Siurany, což nechápu. Z Oliany jsem ještě teď nadšená! Parádní oblast s krásnými liniemi. Sbírání cest do kabele mi trochu zkomplikovala achilovka, když mě najednou dost začala bolet v lezečce. Naštěstí střídání a kombinování lezečky o 5 čísel větší s vyřezanou lezečkou mi dovolilo na pár pokusů denně přetrpět v normální lezečce. Udělala jsem si takovou postupku, protože jsem nevěděla, jak na tom vlastně momentálně jsem. Začala jsem Red Bullem 7c+ na onsight, pak jsme se na skok stavili v oblasti Tres Ponts, kde jsem za opravdu nechutné zimy vylezla Mites Moderns 8a na 2.pokus. Tady nás zaskočily sundané nýty v několika super cestách, protože se tam zabydlely nějaké vzácné rostlinky. Další na řadě byla cesta Mon Dieu 8a+. Patří k lehčím cestám této obtížnosti, ale je to fakt božská linie! Spousta spíše menších chytů na výběr, spousta kroků, luxusní nátek do předloktí! Za 7 stupňů na větru to nebyl žádný med, ale na 2. pokus byla v deníku. Poté jsem se přesunula do Maroncity 8b. Tahle cesta mě opravdu nadchla! Asi žádnou cestu jsem si při přelezu neužila víc! Jeden den jsem jí zkoušela, po restu parádní choďák ke slaňáku. Čímž bylo rozhodnuto, že není důvod dále otálet, využít formy a konečně se přesunout k (pro mě) magickému b+.

Výběr 8b+ padl na cestu Gorilas en la Niebla. Nestojí se na ní zástupy dychtivých lezců po prvním 8b+, protože je to 50m dlouhé monstrum, které je ale naprosto uchvátné! V Gorilách se může člověk těšit, že tam najde vše-začáteční boulder, silovou vytrvalost a na závěr třěšničku plotnu, kde by už neměl lezec spadnout, ale pár jedincům už se to podařilo. První dva dny jsem si Gorily důkladně krokovala, během restu odpočinula, a pak jsem se pustila do ostrých pokusů. První den jsem 2x spadla v kroku na polici, kde si člověk důkladně sklepe do nuly a doleze závěrečnou plotnou k řetězu. Hlavou mi proběhlo, že je dost možný, že tady spadnu ještě 20krát. Když jsem se další den probudila, byla jsem úplně rozbitá a bez síly. Jenomže jsem věděla, že se má zhoršit počasí, a tak musí Gorily padnout dnes. Do teď nechápu, kde jsem v sobě našla ještě tolik energie. V klíčovém místě jsem snad při vzletu vyrostla o 5 cm a s řevem jsem dochytila madlo na polici. Pak už jsem se snažila jen neklepat a nepokazit nic v závěrečné plotně. V posledních metrech už mi jen tekly po tvářích slzy radosti. Na tento přelez nikdy nezapomenu.

V posledních dnech jsme střídavě lezli v Santa Lynii a Margalef, kde už jsem lezla spíše hodně cest na onsight, což se vyplatilo, protože se mi podařilo přelézt mé první 8a na onsight Via del Oscar.

Z výjezdu jsem se vrátila do běžného školo-pracovno-tréninkového kolotoče a už se nemůžu dočkat jarních státních svátků, až vyrazím zase někam za teplem!

Fotky poskytl Pepe: http://www.photopepe.com/

Iva Vejmolová - Rock Empire team